REKONSTRUKCE VILY NA VINOHRADECH

Foto Radek Úlehla

Zahrada Steiner a Malíková krajinářští architekti

Návrh rekonstrukce vily na Vinohradech

V roce 2019 nás oslovil klient, který koupil vilu na krásné adrese v Praze. Od začátku bylo jasné, že nepůjde o lehký úkol, protože objekt byl ve velmi špatném stavu a klient očekával vysoký standard pro své vlastní bydlení. V tu dobu se začal psát příběh znovuzrození krásného domu, jenž zoufale potřeboval záchranu, ale jen stěží vyhovoval současným nárokům na dispoziční řešení, komfort a technologie.

Historie a původní stav

Dům je součástí unikátní vilové kolonie, kterou v roce 1912 založilo Stavební družstvo pražských novinářů a spisovatelů a dnes se nachází v památkové zóně. Vilu navrhli a postavili architekti Tomáš Pražák a Pavel Moravec a zkolaudovaná byla ve 30. letech. Jde o polovinu dvojdomu, která má přístup jak zespoda z ulice Benešovské, tak pěšky shora z ulice Bratří Čapků. Původní garáž v terénním zlomu při ulici Benešovské byla staticky i velikostně nevyhovující a byla nahrazena větší garáží s železobetonovou konstrukcí, která zároveň slouží jako opěrná konstrukce pro zahradu, která přechází na její střechu. Pro komfort užívání jsou garáž a zahrada na úrovni přízemí domu propojeny výtahem.
Pro exteriér vily byly typické plochy z betonových cihel, ze kterých je kompletně zrealizována fasáda novostavby garáže. Na samotné vile byly cihly ve velmi špatném stavu a jejich obnova byla nereálná. V minulosti byly tyto velké plochy přetřeny nátěrem, který cihly zničil. Po konzultaci s památkáři jsme původní cihly zakryli novou 2cm tlustou vrstvou cihelných pásků, které byly na místě řezány z celých betonových cihel. 
Ostatní materiály v exteriéru se také přibližují originálu, ať už hrubé okrové omítky či skládaná střešní krytina z tradičních bobrovek.
Okna byla vyrobena nová, s původním dělením tabulí, nicméně opatřena izolačními skly. Na jižní fasádě jsou doplněna kopiemi původních dřevěných předokenních rolet.
Investorův požadavek na nástavbu jedné místnosti nad původní terasu byl předmětem mnoha diskuzí. Výsledný stav si klade za cíl nenápadné doplnění struktury, ale několik indicií napovídá, že jde o novodobou nástavbu – např. vynechání korunní římsy a zapuštěný výstup na střechu nástavby na úrovni podkroví.

Interiér
Původně vila sloužila jedné rodině, čemuž odpovídala funkční náplň čtyř podlaží. V suterénu se nacházely pouze sklepy, prádelna a sklad uhlí. V přízemí a patře byl byt, v podkroví pouze minimálně využitá půda. Každé podlaží má užitnou plochu okolo 120 m2.
Přáním investora bylo vložit do suterénu i podkroví samostatné byty. Vzhledem k existenci krásného dřevěného schodiště, propojujícího pouze přízemí a patro, bylo nutné vymyslet nezávislé vertikální propojení s podkrovním bytem. Do severovýchodního rohu objektu jsme tedy vložili nové samostatné schodiště, procházející skrz přízemí a patro, vyústěné pouze v podkroví.
Suterénní byt je oproti původnímu stavu přisvětlen ze severu novým anglickým dvorkem, resp. na něj navazujícími nově vloženými okny. Tento byt je přístupný jak přímo z jižní zahrady, tak i po schodišti ze severní zahrady na úrovni přízemí.
Oproti suterénu a podkroví, kde byly dispoziční změny zásadní, nebylo nutné v přízemí a patře měnit mnoho. Počet a velikosti místností zůstaly obdobné, došlo pouze k doplnění koupelen a zázemí.
Obývací pokoj a kuchyně hlavního bytu jsou odděleny příčkou s původními posuvnými dveřmi, navazujícími na skříň s vitrínami. Celá tato sestava byla zachována a prošla důkladnou renovací. Podobně jsme přistoupili k vnitřním dveřím, které sice nebylo možné restaurovat, byly ale vyrobeny přesné kopie.
Vnitřní schodiště hlavního bytu bylo zbaveno napadení dřevomorkou, zrenovováno a ponecháno na místě s převýšeným oknem, směřujícím do zahrady a vnášejícím do interiéru krásné západní slunce.

Dialog starého a nového
Při studiu původního stavu a během odkrývání historických vrstev v průběhu bouracích prací nás fascinovala nutnost propojení starých a nových prvků. Objekt byl sice v tak špatném stavu, že v interiéru bylo možné zachovat pouze minimum (např. schodiště a zmíněnou skříň mezi kuchyní a obývákem). To ale dávalo široké možnosti práce s citlivým vkládáním nových prvků. Veškerý vestavěný nábytek je navržen naším studiem a má působit moderně, nadčasově, ale s odkazem na historii domu a poctivé ruční řemeslo. Tmavé plochy jsou potažené mořenou dubovou dýhou, zapuštěné úchytky jsou ručně zpracované z dubového masivu.
Dialog starého a nového se objevuje v mnoha vrstvách návrhu. Od typu parket přes historické okenní profily s izolačními skly, tradiční barvu slonové kosti na vestavěném nábytku, po ukrytí podlahového teplovodního vytápění, napojeného na tepelné čerpadlo země – voda. Pod garáží jsou ukryty dva 200m hluboké vrty.
Nemalou součástí návrhu je výběr volně stojícího nábytku od firmy Modernista, která  se specializuje na přesné repliky českého kubistického, funkcionalistického a art deco nábytku. Několik pečlivě vybraných a umístěných kousků doplňuje jiné nadčasové výrobky jako např. jídelní stůl s mramorovou deskou nebo minimalistickou pohovku v obýváku.
Cílem nebylo vytvoření skanzenu bydlení 30. let. V kontextu nové dispozice by to ani nedávalo smysl. Naopak jsme chtěli původní a moderní prvky postavit proti sobě a nechat je spolu vést dialog o nadčasovosti českého a evropského designu.